Kateřina Mičková je českou triatlonovou závodnicí v kategorii starších žaček. V ČR hájí barvy týmu E.ON Triathlon Team Tábor. Letos bohužel kvůli zdravotním problémům nemohla odcestovat na mezinárodní akci do Polska, kde se konal závod olympijských nadějí. V letošním roce se jí však povedlo ovládnout kategorii starších žaček v rámci ČP. Více o jejích triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začala s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

S triatlonem jsem začala před rokem, můj první závod byl Czechman Kids v blízkosti Pardubic. Byl to dětský závod, který byl součástí nejpopulárnějšího středního triatlonu v České republice Czechman. Ten závod se mi prostě líbil, a proto i tento rok jsem závod jela taktéž, i když není zařazen do seriálu ČP v případě dětských kategorií. K triatlonu mě přivedl můj taťka, který dříve taktéž závodil v triatlonu.

Kdo je Tvým trenérem a jak dlouho spolu spolupracujete?

Mým trenérem je můj taťka, který je skvělý trenér. Spolupracujeme spolu už od mého dětství. Učil mě plavat, i když jsem chodila do plaveckého oddílu.  Postupně mě začal trénovat i na kole a při běhu. Občas docházím na atletické tréninky do Nového Města na Moravě, kde trénuji pod vedením trenéra pana Hubáčka.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

I když závodím za táborský triatlonový oddíl, tak trénuji v místě svého bydliště na Vysočině ve Žďáru nad Sázavou a Fryšavě pod Žákovou horou. Tréninkové podmínky mám dobré. Bazén kousek od domu a krásná příroda Vysočiny taktéž. Na tréninkové podmínky si prostě nemůžu stěžovat. Vysočinu mám moc ráda, je tady krásně.

Dělala si nějaký jiný sport před tím, než jsi začala s triatlonem, je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Ještě před tím, než jsem začala s triatlonem, jsem závodně plavala. Taťka ze mě chtěl mít plavkyni, ale jak jsem byla a v podstatě ještě jsem drobná, tak jsem moc šancí, hlavně na krátkých tratích, neměla. Ve svých 12 letech jsem sice byla na Mistrovství Moravy druhá na 800 m VZ a měla i nějaké úspěchy na dálkových tratích, ale za podmínek, které jsou ve žďárském plaveckém oddíle, bych se asi už nikam lépe neposunula. Navíc triatlon je úplně o něčem jiném. Sportuje se v přírodě, závody mají daleko lepší atmosféru a nerozhodují tam setiny vteřin. Taky si vybavuji, jak bylo samo o sobě náročné sedět celý den zavřená v plaveckém bazénu na závodech a čekat na svoje disciplíny. Triatlon je tedy můj jediný sport, který provozuji a na který se připravuji. Samozřejmě absolvuji i samostatné závody například v běhu, ale to je jen pro zpestření. Nejraději mám totiž běh… ovšem nejlépe po kole a po plavání.

V letošní sezóně se Ti podařilo vyhrát Český pohár ve své kategorii, co to pro Tebe znamená?

Znamená to, že se budu snažit určitě v další sezoně opět závodit a taky mě to povzbudí do další závodní sezony. Je to velmi dobrá motivace.

Jakých úspěchů si v letošní sezoně nejvíce ceníš?

Cením si všech závodů, co jsem v letošní sezoně absolvovala. Od zmíněného Czechmana po Mistrovství republiky v Táboře. Velmi náročný byl například závod Českého poháru v Mělníku a také závod Českého poháru v Lipové, který byl kvůli chladnému počasí změněn na duatlon. Pořadatelsky velmi dobře zvládnutý byl Český pohár v Příbrami, kde jsem první den absolvovala závod jednotlivců a druhý den na to závod štafet. Mrzí mě, že jsem ze zdravotních důvodů nemohla odcestovat do Polska na závod olympijských nadějí, což by při úspěchu byl asi nejvíce ceněný závod této sezony. Jo a ještě jsem zapomněla na aquatlony, ty byly taky super, kromě teda toho v Jablonci, ten mi moc nevyšel, běh na dráze není nic pro mě. 🙂

 

Co říkají Tvoji nejbližší a spolužáci na to, že děláš triatlon?

Nejbližší mě obdivují, podporují a fandí a spolužáci? Ti vědí, že dělám triatlon, ale nějak výrazně je to nezajímá.

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení, máš nějaké sponzory?

Ač se to nezdá, tak už v mém věku se našly firmy, které mají zájem moje sportování podpořit. Tímto bych tak chtěla velmi poděkovat žďárským firmám EICHLER COMPANY a GREMIS a španělské firmě LANA. Cestování, ubytování, tréninky a nákup vybavení je tak pro rodinu méně nákladné. Jinak silniční kolo mám koupené z Decathlonu, stejně jako plno dalších věcí. Plavky na trénink mám JOLYN, na závodech pak kombinézu Sailfish. Nejraději běhám v botách NIKE.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezonu?

Určitě bych zase chtěla jet závody ČP v aquatlonu a v triatlonu, dále můj oblíbený Czechman Kids. Velkým cílem je pak Olympiáda dětí a mládeže, která bude v Libereckém kraji. Vynikající by bylo, být stejně jako letos v nominaci na mezinárodní závod olympijských nadějí, což je v mé věkové kategorii vlastně vrchol.

Jaké jsou Tvoje dlouhodobé cíle a sny?

V souvislosti s triatlonem mám cíl a sen pouze jeden a ten Vám říci nemůžu, protože je přísně tajný. 🙂

Máš nějaký idol?

Z českých žen samozřejmě obdivuji Vendulu Frintovou, ale můj největší idol je Daniela Ryf. Z mužů je mým idolem Jan Frodeno a můj taťka. 🙂

A na závěr, máš nějaký talisman nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Nemám žádný talisman, ale před každým závodem si hraji s myšlenkami a hlavně se snažím co nejvíce soustředit.

 


Tomáš Zikmund je český triatlonový reprezentant v kategorii juniorů. V ČR hájí barvy týmu Triatlon Team Příbram. Mezi jeho největší úspěchy patří letošní 15. místo na ME juniorů. Letos se mu také dařilo na závodech EP juniorů, kdy největšího úspěchu dosáhl v závodě EP v Maďarsku, kde skončil na celkovém 6. místě. Dokonce dosáhl i na celkové vítězství v rámci závodu ČP v Karlových Varech. V letošním roce se mu navíc povedlo ovládnout juniorskou kategorii v rámci ČP. Více o jeho triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začal s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

Na triatlonových závodech jsem se objevil už v žácích, ale to jsem si jen bez přípravy odskočil z dovolené s horským kolem. To ale neznamená, že do té doby jsem nic nedělal. O prázdninách jsem nasedl na horské kolo a jezdil s rodiči po Česku. Během školy jsem závodně plaval, ale v 16 letech jsem po několika startech v triatlonu usoudil, že mé plavání nemá velkou budoucnost.

K samotnému triatlonu mě přivedl můj brácha Jan Zikmund. Sám závodil, a tak jsme ho s rodiči jeli párkrát podpořit na závod a já tam nenápadně začal okukovat konkurenci, jestli bych třeba něco mohl vyhrát. Do toho se mi moc zalíbila kombinace tří sportů, ke kterým jsem měl blízko.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Mým trenérem se stal od 16 let právě brácha, který začal studovat po střední škole problematiku triatlonu na FTVS. Udělali jsme spolu kus práce a stále se učíme a zlepšujeme navzájem.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

Jsem Příbramák, a tak trénuji doma pod záštitou už čtyři roky nového týmu v Příbrami – Triatlon Team Příbram, kdo neví, jsou to ti žluťáčci. Podmínky mám výborné, atletický ovál 100 m od domova. Bazén, kde na mě čeká plavecká parta vedená Honzou a cyklistika kolem Brd, také není k zahození. Příští rok ale může být vše jinak. Jsem posledním rokem na střední škole a nabízí se tu otázka, kam dál.

Dělal jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začal s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Věnoval jsem se od čtyř let plavání. Ze začátku to nevypadalo ani na postup na republikový šampionát, až později jsem se propracoval na pár medailí právě z MČR a také jsem byl zařazen do reprezentace. Z této plavecké minulosti se mi docela daří těžit i na volné vodě v triatlonu, ale není to zadarmo. Dokonce jsem musel tento rok překopat plaveckou techniku právě kvůli volné vodě, která má svá specifika. Triatlonu se věnuji na 100%. Jsou to přeci jenom tři sporty, takže se rozhodně nenudím. Samozřejmě mám rád bruslení, lyžování či běžky, ale poslední roky už víc upřednostňuji trénink než lyžovačku.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP ve své kategorii, co to pro Tebe znamená?

Je příjemné vyhrát čtyři závody ČP v juniorech, ale je to taková malá náplast za minulý rok. Poraněné koleno v roce 2017 z dubnového soustředění mi nedovolilo půl roku běhat a pořád cítím, že mi ta sezona závodění chybí.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Na první místo vždy řadím mezinárodní závody, na které se připravuji. Nejvíce bych vypíchl 15. místo z Mistrovství Evropy z Estonska. Myslím, že jsem podal v té konkurenci výborný výkon. Dokonce mě tento závod nominoval na MSJ do Austrálie, kde jsem nakonec skončil na 38. místě, což už takovým úspěchem není. Dalším závodem, na který jsem pyšný je EP v supersprintu. Skončil jsem na celkovém 6. místě a z Evropanů na 3. místě. Pro mě byl tento závod důležitý hlavně z výkonnostního hlediska. Poprvé za sezonu jsem prodal to, čemu jsem obětoval předešlé měsíce trénování a dokonce i závody. Na vysvětlení, některé závody jsem pojal dosti tréninkově a výsledky nebyly moc motivující. Přesto jsem věřil, že se mi to vrátí právě na evropských závodech, což se povedlo.

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Slýchám: ,,Wou, ty jsi byl první?“ nebo: ,,Wou, ty jsi byl v Austrálii, na Kanárech, na
Mallorce či v Estonsku?“ potom ale zazní: ,,Ouvej, ty vstáváš po páté ranní na trénink?“ to, když někomu vysvětlím, kolik tahle sranda stojí.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Pro sezónu 2019 mám jeden velký cíl, a to úspěšně odmaturovat. Vím, že mám nějaké rezervy v učení, proto musím zabrat a možná na to malinko doplatí i triatlon. Snad to vše zvládnu a po maturitě zase začnu vše dávat triatlonu. Určitě to neznamená, že bych netrénoval. Aktuálně je největším propadákem běh, také už teď na něm pracuji usilovněji.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny?

Cílů mám spoustu a většinou se docela dobře dají spojit. Například bych chtěl běhat v závodě tempo tři minuty na kilometr. Zároveň tímto tempem si můžu splnit další cíl, a to vyhrát medaile z evropských a dalších pohárů, co se konají ve světě. Medaile by zase znamenala i větší podporu pro moje závodění a touto podporou bych si splnil snad i další sen – zajištění mého závodění pro další roky. Jak jednoduché, že?

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení? Máš nějaké sponzory?

Největší podporu mám od rodiny a to bohužel i sponzorskou. Triatlon není vůbec levný sport. Jen samotné vybavení… pořád se opotřebovává, a když Vám „omylem“ vydrží déle, zjistíte, že konkurence už zase má lepší technologii. Do toho všeho zaplatit soustředění a výdaje spojené se závody v zahraničí. Není toho málo…

Mám také štěstí na můj klub Triatlon Team Příbram, který mě nelítostně podporuje. Dalším zachráncem je město Příbram, které svými dotacemi nemálo přispělo. Nově bych měl navázat spolupráci se značkou cyklistických kol Kuota od slovenských sousedů z Cyklostore.sk. Už tento rok v sezoně mi zapůjčili kolo a já se těším co vymyslí na příští rok.

Máš nějaký idol?

Každý má své silné stránky, ale i slabší, proto se nechci upínat na jeden idol. Radši si od každého vezmu nějakou vlastnost a zkusím je spojit.

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Na talismany a rituály moc nejsem. Mně stačí před závodem dobré jídlo a být odpočatý, to je veškeré kouzlo mého rituálu.

 


Heidi Juránková je českou triatlonovou reprezentantkou v kategorii dorostenek. V ČR hájí barvy týmu X-team BaNo Karlovy Vary. Mezi její největší úspěchy patří letošní 22. místo na ME dorostu. Letos se jí také velmi dařilo na závodech EP juniorů, kdy se v Žilině umístila na 4. místě a v Záhřebu na celkovém 6. místě. V letošním roce se jí navíc povedlo ovládnout dorosteneckou kategorii v rámci ČP. V loňské sezóně zvítězila v prestižním závodě v rámci Olympiády dětí a mládeže. Více o jejích triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začala s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

Triatlonu se věnuji už od úplného dětství, neboť tatínek s mamčou dělali triatlon. Ne že bych trénovala, ale brali nás ještě s mým bratrem Lukym vždycky se proběhnout po suchu nebo na běžky, zaplavat si nebo třeba na cyklistický výlet. Takže samozřejmě, když se mi nechtělo anebo nebylo dostatečné sluníčko, tak se nikam nešlo. ☺ Teprve kolem mých 12 let už to začalo být více specifické a hlavně jsem začala příležitostně závodit. Vlastně od cca 7 let jsme s bráchou stále častěji vyhrávali vždy 1 krát ročně závod Ironkids při Ironmanu.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Můj tatínek vždycky dbal na dokonalé provedení jakéhokoliv sportu, i když to byl třeba i volejbal. Tudíž vždy byl a asi i bude mým trenérem. Velká výhoda je, že mě zná velice dobře a to nám někdy práci usnadňuje, ale někdy máme na danou věc každý jiný názor, a to pak není lehké.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

Trénuji v Karlových Varech nebo doma v Ostrově nad Ohří. Podmínky bych si představovala mnohem lepší, neboť máme jen jediný bazén, který je pokaždé obsazený plaveckým klubem nebo aquabelami a má otevřeno až od 9:00 ráno, tudíž nemohu na ranní tréninky. Ve Varech není žádný triatlonový klub pro mou věkovou kategorii, takže trénuji jen se svým bráchou.

Dělala jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začala s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Chodila jsem na běžecké lyžování, ale už od malinka nesnáším zimu a neměla jsem tam moc dobré kamarády a pak až do minulého roku jsem chodila do plaveckého oddílu.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP ve své kategorii, co to pro Tebe znamená?

Každý rok si vytyčím pár závodů a své cíle, na které se snažím co nejlépe připravit. Jeden z nich byl vyhrát ČP, což se mi podařilo a jsem za to velice vděčná.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Letos jsem se poprvé zúčastnila Evropských pohárů a dokonce i mistrovství Evropy v Řecku, kde už je mnohem větší konkurence než v ČP, už jenom proto, že se počítají čtyři ročníky narození dohromady. Navíc se mi prodloužily tratě (skoro zdvojnásobily), takže jsem měla cíl akorát je objet a vyzkoušet si závodit s plným nabitým startovním polem na velmi vysoké úrovni. Tady se tomu už všichni věnují opravdu naplno, obzvlášť u kluků, kde jsou ty 4 roky opravdový i fyzický rozdíl. K mému velkému překvapení se úspěchy dostavily už letos. Bylo to úžasné 4. místo v Žilině na EP a 6. místo na posledním závodě sezóny v Chorvatsku, též na EP v Záhřebu (bohužel jsem měla 10s penalizaci za depo).

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Ne všichni spolužáci jsou zrovna zapálení pro sport, takže moc téma triatlon netahám do školy, nicméně učitelé na gymnáziu mě i bráchovi fandí, nutné absence tolerují a vycházejí nám maximálně vstříc. Podporu mám od celé své rodiny, rodiče dělají skutečné maximum a za to jim moc děkuji, protože bez nich bych to vůbec nemohla dělat a hlavně ne na takové úrovni! Obětují mi veškerý svůj volný čas. Všem nám dělá největší radost sdílet trénink i závody společně.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Chtěla bych se opět účastnit seriálu závodů EP a propracovat se na co nejlepší pozici a pak opět vyhrát naposledy dětskou olympiádu v Liberci.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny?

Jednoho dne být do 3.místa v EP.

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení? Máš nějaké sponzory?

Jen má rodina, ale hodily by se a budeme se o to v letošním roce snažit, protože startovné na závodech, vybavení, placení sportovišť, soustředění a cestování po celé Evropě je opravdu velmi nákladné.

Máš nějaký sportovní vzor, ke komu vzhlížíš?

Mám jich více, ale asi nejoblíbenější je Jan Frodeno.

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Vozím si na každý závod svůj úplně obyčejný jednobarevný šedý polštářek, aby se mi vždycky lépe usínalo.


O víkendu proběhl v Nymburku doškolovací seminář ČTA pro trenéry triatlonu. Výběr témat vyplýval ze dvou hlavních problémů, které byly tento rok u našich závodníků často identifikovány. Prvním byla nedostatečná výkonnost v plavání způsobená buď špatnou technikou, nebo nízkou silovou připraveností. Druhým tématem pak byla problematika dechové limitace a funkčního respiračních tréninku (FRT). Především dýchání je velkým problém mezi triatlonisty. Sportovci neumí dýchat a často tím trpí celý jejich výkon.

Seminářem všechny provedli MUDr. Jiří Dostál a Mgr. Květa Benediktová (FRT), ukázkové plavecké tréninky pak vedla Mgr. Ivana Felgrová a o síle přednášel PhDr. Radim Jebavý.

Akce se zúčastnilo na třicet trenérů a 10 sportovců z řad českých triatlonových reprezentantů v kategoriích dorostu a juniorů. Ti odcházeli ze semináře s osobními doporučeními jak v oblasti dýchání, tak techniky plaveckého způsobu kraul a v silové přípravě.

Na konci kurzu se trenéři a sportovci seznámili a na vlastní kůži si mohli vyzkoušet nové pomůcky na zlepšení síly v plavání, které se v současné době na trhu vyskytují.

ČTA těší velký zájem o vzdělávání obecně a osobní přístup všech zúčastněných jak sportovců, tak trenérů. Systém vzdělávání pokračuje již tento týden druhou částí kurzu pro trenéry III. Třídy v triatlonu – Trénink dětí. Tento kurz je navíc již vyprodán.

Lenka Kovářová


Radim Grebík je český triatlonový reprezentant v kategorii dorostenců. V ČR hájí barvy týmu TITAN TRILIFE Zlín. Mezi jeho největší úspěchy patří letošní 11. místo na ME dorostu. Letos se mu také velmi dařilo na závodech EP juniorů, kdy se celkem třikrát dokázal umístit v TOP10 (nejlépe 4. místo v Záhřebu). Dokonce dosáhl i na celkové vítězství v rámci závodu ČP v Sokolově a mnohé také překvapil svým vítězstvím na prestižním závodě Valachyman, kde porazil mistra republiky v OH i terénním triatlonu. V letošním roce se mu navíc povedlo ovládnout dorosteneckou kategorii v rámci ČP. Více o jeho triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začal s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

Přivedla mě k němu ODM 2017 v Brně, které jsem se chtěl ještě jednou zúčastnit. Jediný triatlon už ale byl věkově dostupný, a tak jsem se seznámil s krajským lídrem ODM Karlem Janákem, kterému vděčím za svůj triatlonový start.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Matěj Nekoranec. Čistě tréninkově spolu právě zajíždíme druhou sezónu.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

Jednou týdně se scházíme klubově ve Zlíně, jinak většinou trénuji ve Vsetíně. Podmínky jsou tu super- kopce, kopce… 🙂 Jen plavání by bylo lepší v nějaké tréninkové skupině.

Dělal jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začal s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Hlavním sportem pro mě bylo vždy plavání. Paradoxně dnes moje nejslabší disciplína. Zkusil jsem i ostatní sporty jako florbal, házenou, stolní tenis… Později se mi zalíbil orientační běh. Nyní už toho moc s triatlonem skloubit nejde.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP v dorostenecké kategorii, co to pro Tebe znamená?

Výsledku si moc vážím. Znamená to pro mě možnost si zazávodit na mezinárodních závodech.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Určitě posunu na závodech v zahraničí. Ať už „A“ finále a 11.místa na ME nebo TOP10 na EP.

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Dříve se divili, jak můžeme jít tři disciplíny za sebou bez žádné přestávky. 😀 Dnes už se o něj někteří sami zajímají.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Zapracovat na svých slabinách. Ať už je to technika běhu nebo síla rukou v plavání.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny?

Ty si hrozně nerad dávám, hlavně ty sportovní.

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení? Máš nějaké sponzory?

Hlavně rodina, spolužáci, kamarádi, trenéři, klub. Spolupracujeme se značkou Inov-8. Všem za podporu moc děkuji!

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Přímo talisman nemám. Hodně si ale zakládám na stabilní výbavě. Třeba absolvovat závod s jiným bidonem by byl velký problém. 🙂

Máš nějaký idol?

Idol přímo ne, rád se ale učím od zkušených českých triatletů.


Ve dnech 12. – 14. října se uskuteční první setkání žákovského výběru ve Sportovním centru Nymburk. Třídenní soustředění se zaměří především na plaveckou a běžeckou techniku. V plánu jsou tréninkové jednotky na rozvoj flexibility zkrácených partií a posilování hlubokého stabilizačního systému (core). Jednotlivé sekce se budou nově i natáčet a následně rozebírat s povolanými specialisty. Na plavání bude dohlížet Michal Beránek, atletickou část si vezme na starost Jana Kolčiterová.

Hlavní trenér Michal Háša pak nastíní roční tréninkový cyklus své skupiny. Na závěr soustředění dojde i na společné setkání s rodiči a trenéry zúčastněných žáků.


Alžběta Hrušková je česká triatlonová reprezentantka v kategorii juniorek. Mezi její největší úspěchy patří loňské 7. místo na ME dorostu, letos se jí velmi dařilo na domácím EP juniorů v Táboře, kde skončila na 5. místě a na ČP v Sokolově, kde celkově vyhrála i mezi ženami. V letošním roce se jí navíc povedlo ovládnout juniorskou kategorii v rámci ČP, v loňském roce byla v anketě širokou veřejností vybrána za Hvězdu Facebooku. Více o jejích triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začala s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

K triatlonu jsem se dostala vlastně náhodou. První zkušenosti s aquatlonem jsem měla ještě na základní škole, kde jsem se dvakrát úspěšně zúčastnila plavecko-běžeckého poháru, ale v té době jsem to jako plavkyně brala spíš jako plavecké závody a poté boj o přežití na běhu, protože jsem nikdy neběhala. Ale už v té době se můj plavecký trenér trochu bál, že z plavání přejdu na atletiku, já jsem o tom ale nikdy ani neuvažovala. Jednou mi dokonce cenu předával Filip Ospalý, můj budoucí týmový kolega. V té době jsem ještě neměla ani tušení, co je to triatlon. V roce 2015 jsem už plánovala končit s plaváním, ale přišla mi nabídka, jestli bych si nechtěla zkusit nějaký aquatlonový závod. Před závodem jsem si šla zkusit jeden běžecký trénink s trenérem Láďou Dvořákem, ale moc nadějně to nevypadalo. Zrovna se totiž běhaly intervaly v kopcích, což pro mě jako plavkyni byl boj o život, takže do závodu jsem šla s nulovým očekáváním. Závod jsem ale nečekaně vyhrála a tak jsem se rozhodla začít běhat pravidelně. Později jsem si zkusila i triatlonový závod, ale úspěšná jsem nebyla. První úspěch v podobě druhého místa přišel na Olympiádě dětí a mládeže v Plzni, který nikdo včetně mě nečekal. A tak jsem začala pravidelně trénovat s triatlonovým klubem v Brně a jako bonus jsem na konci sezóny vyhrála MČR a celkové hodnocení ČP ve své kategorii.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Už od mých začátků mě trénuje Láďa Dvořák, se kterým výborně vycházím a tréninky mě moc baví. Skvěle se taky doplňuje s Tomášem Kočařem, který vede většinu plaveckých tréninků.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

V tréninku mám nadstandardní podmínky. Jsem členkou týmu KONRAD TOOLS TEAM, jehož základnou je Sportareál Družstevní v Brně, kde se každý den scházíme na plavecké tréninky. Také zde nechybí posilovna, kde je možnost se připravovat i v rámci zimní přípravy na trenažerech a běhátkách. Na bazénu nechybí ani sauna s vířivkou. Mimo Družstevní se připravujeme také na atletickém oválu nebo brněnském velodromu. Ostatní tréninky jsou v Brně a okolí, takže výběr je opravdu velký. Většinu tréninků máme společně s týmovými kolegy, což mi vyhovuje, protože o zábavu opravdu nouze není. A když je nějaký trénink individuálně, tak se stejně většinou domluvíme a trénujeme společně. Řekla bych, že v Brně jsme taková jedna velká rodina, navzájem si pomáháme a je tu vždy skvělá atmosféra.

Dělala jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začala s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Jak už jsem zmínila v první otázce, tak jsem od mala závodně plavala. Jinak jsem vyzkoušela hodně různých sportů, ale žádný mě nikdy moc nechytil, a tak jsem vždy třeba po roce skončila. Teď už se naplno věnuji pouze triatlonu, jiný sport bych asi nestíhala.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP v juniorské kategorii, co to pro Tebe znamená?

Určitě je to pro mě velký úspěch, ale na druhou stranu mě trochu mrzí, že jsem stejně jako loni kvůli kolizi termínů ME v Tartu a ČP v Mělníku nemohla bodovat i v celkovém hodnocení žen.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Po loňském skvělém 7.místě na ME dorostu jsem letos prožívala poměrně smolnou sezonu. Velké závody (MEJ Tartu a MSJ Gold Coast) se mi nepodařily úplně podle mých představ. Sice se mi několikrát povedlo skončit na EP v TOP 10, ale do další sezony mám vyšší ambice. V ČR se mi asi nejvíc povedl závod v Sokolově, který jsem celkově ovládla.

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Všichni mi fandí, ale museli si zvyknout na to, že často nejsem jak ve škole, tak i doma. Škola mi vychází vstříc individuálním studijním plánem, abych stíhala všechny tréninky.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Určitě bych si přála se nominovat na MS v Lausanne, kde jsem byla loni na EP a závod jsem si tam oblíbila. Sedí mi hlavně kopcovitá cyklistická trať, která je podobná závodu v Karlových Varech. Určitě bych chtěla vylepšit všechna svoje letošní umístění na zahraničních závodech, protože to bude moje poslední sezona v juniorské kategorii.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny? 

Triatlon dělám poměrně krátkou dobu, trénuji poctivě a tak doufám, že příští sezonu se zase posunu o kousek dál a zajedu nějaký hezký výsledek. Mým snem je, aby se mi povedly všechny disciplíny v jednom závodě, abych se konečně za nějaký závod mohla pochválit.

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení? Máš nějaké sponzory?

Za podporu děkuji klubu KONRAD TOOLS TEAM (www.konradtoolsteam.cz), kde mám klubové sponzory KONRAD TOOLS, NEW BALANCE, CANNONDALE, SPORTAREÁL DRUŽSTEVNÍ, SPONSER a dále městu Brno a Jihomoravskému kraji.

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Speciální rituály samozřejmě mám, ale nemůžu je prozradit, protože potom by už nefungovaly. Ale aspoň prozradím, že základem dobrého závodu je pořádná večeře. 😀