Osobitý rozhovor s Tomášem Langhammerem

Tomáš Langhammer je velkou triatlonovou osobností poslední dekády. Vedle toho že stále výborně závodí, je jedním z hlavních organizátorů

Tomáš Langhammer je velkou triatlonovou osobností poslední dekády. Vedle toho že stále výborně závodí, je jedním z hlavních organizátorů triatlonových a duatlonových závodů u nás. Jeho syn Jakub, kterého k triatlonu dovedl, je navíc jedním z předních českých závodníků ve středním triatlonu. Více informací o vedoucím triatlonového týmu Krušnoman najdete v rozhovoru.

Prozradil bys našim čtenářům, kdy a jak ses k triatlonu dostal a jak dlouho už se v tomto krásném sportu pohybuješ? Kterých svých výsledků si nejvíce ceníš a plánuješ třeba ještě nějaké do své bohaté sbírky přidat?

Dostal jsem se k němu přes kombinaci mé silné nadváhy (skoro 100 kg) a zhlédnutí TV sestřihu z Benešovského Železného muže, psal se rok 1994. Potřeboval jsem v tu chvíli motivaci, jak sundat kilogramy z mého těla. První testovací závod byl Powerman Czech v Lázních Bělohrad v roce 1996. Zde jsem uzavíral startovní pole. Pak v roce 1997 a 1998 první Czechmany v Sadské a svoji dlouhou premiéru, byť na pořadatelem zkrácené trati cyklistiky, jsem si odbyl v Račicích 1998. Všech výsledků si cením stejně. Možná snad IRONMAN Switzerland 2002, kdy jsem byl opravdu krůček od nominace na Hawaii 2002. Ale i o tom je sport, je o prohrách a vítězstvích. A je důležité se z výher „nepo….“ a z proher se poučit. A co plánuji – našel jsem se v extrémních triatlonech. Je to něco úžasného, otočí se Vám triatlonový budík v hlavě. Miluji triatlony v kopcích, v přírodě, kde všichni závodníci táhnou za jeden provaz a navzájem si pomáháme. První takový byl Krkonošman Full HD v podání Honzy Pešana, poté již legendární Xtreme Czech Triathlon Winterman a teď náš Extreme Punk Triathlon. To nejsou závody, to jsou sportovní výzvy, které se Vám dostanou pod kůži, a nechcete už nic jiného. Až tady poznáte, že bolest těla je vlastně bolestí hlavy a když nemůžete, ještě 100 krát můžete a dokonce i přidat na rychlosti.

Krkonošman 2016

Když nemůžete, ještě 100 krát můžete!

 

Dokázal bys porovnat podmínky k triatlonu v dobách, kdy jsi s tímto krásným sportem začínal (případně když začínal Jakub) s aktuálními podmínkami, které mají mladí triatlonisté v Litvínově a okolí?

Podmínky jsou takové, jaké si je uděláš. Pořád je to stejné a je jedno, jestli je rok 1998 či 2018. Je to jen na tobě, na nikom jiném to není. A to se týká jak tréninkových podmínek, tak i podpory od okolí. Krásné, byť trochu pohádkové srovnání je ve filmu Rocky, kdy Silvester Stalone trénoval v zimě v hlubokém sněhu a jeho soupeř v laboratorních podmínkách. A kdo vyhrál? A o tom to přesně je. Je to jen o tobě, o tvém chtíči, POKOŘE a vůli něco dokázat a pak to ostatní přijde, a když nepřijde, nevadí, trénuj a makej dál. Možná jediný rozdíl je cesta k informacím. Dříve jsem například kalendář akcí hledal v časopise Peloton a nyní je vše na síti online.

Radost a pokora…

Je to jen o tobě, o tvém chtíči, POKOŘE a vůli něco dokázat!

 

Co Tě vedlo k tomu, že jsi triatlonu tolik propadl? Těch aktivit okolo tohoto sportu děláš opravdu mnoho…

Triatlon je úžasná dřina, je to droga, je to smysl života. Všeobecně na sportu je krásný to, že tě nikdy nepodrazí. Dá ti jen tolik, kolik ty mu dáš. A v triatlonu to platí dvojnásob. Dělám toho opravdu moc, ale mám okolo sebe rodinu, kamarády, přátele, kteří mi plní mé sny a za to jim patří obrovský dík. Děláme závody, resp. pořádáme Krušnoman Duatlon, Krušnoman Cross Triathlon a taky Krušnoman Extreme Punk Triathlon. Do toho máme ještě oddíl, vlastně ústav, kde máme 4 krát týdně společné tréninky. U nás se pořád něco děje.

V akci.

Triatlon je úžasná dřina, je to droga, je to smysl života!

 

Jak a kdy vznikl váš tým Krušnoman a s kým jsi do tohoto projektu šel? Váže se ke vzniku tohoto týmu nějaká vtipná událost? 😉

Krušnoman Triathlon Team Litvínov vznikl jako všechno, v hospodě, psal se rok 2004. Na začátku nás bylo k jednomu stolu a pak přišli první uchazeči a uchazečky. Nejdříve to byly děti našich kamarádů, mimochod v jedno období k nám do oddílu přešla větší část dívčího aerobic teamu. Pak přicházeli dospěláci z okolí a postupně se to dostalo do množství, jaké je nyní. Unikátnost a krása je v tom, že u nás v týmu jsou jak žáci, tak i dorost s juniory a také „věkovky“ až k 60+. Ti starší inspirují ty mladší, holky kluky atd. Jsme prostě rodina, kde všichni táhneme za jeden provaz. U nás v týmu platí: disciplína, řád, pokora a pořádek.

Tým.

U nás v týmu platí: disciplína, řád, pokora a pořádek.

 

Kdy jsi přišel s myšlenkou uspořádat svůj první duatlonový závod? Jak jsi k tomuto závodu postupně přidával další podniky?

Bylo to v roce 2005, kdy duatlon byl trochu utiskován a každý rok jsem se v ročenkách ČSTT dočítal, že je to mrtvý sport. A jelikož mám rád výzvy a jsem tak trochu rebel, tak jsem šel do toho. Nejdříve prostřednictvím Triexpert Cupu, poté Classic Cupu a nyní je duatlon nedílnou součástí Czechman Tour. A dnes má dlouhý duatlon Krušnoman více závodníků na startu (vloni celkem 354 lidí, z toho 175 hlavní závod), než některé podniky „Powerman Series“ ve světě. Dokonce vloni jsme byli požádáni prezidentem I.P.A. (International Powerman Association), Johnem Raadscheldersem, zdali bychom neuspořádali závod Světové série Powerman u nás. Ale finanční podmínky jsou kruté a já chci mít příjemné „ředitelské spaní“ a trochu jsem se i obával ztráty rodinné atmosféry.

Krušnoman Tour 2018.

 

Ale pozor, před duatlonem vznikl v Litvínově v roce 2002 triatlon, tzv. olympijský triatlon přezdívaný olympijský Embrun. V cyklistice se vyjížděla Dlouhá Louka a na 40 km triatleti nastoupali k 1000 m. Ze silničního triatlonu se po čase stal terénní triatlon a s roční pauzou to trvá dodnes, jen z Litvínova jsme se na čas přesunuli na Klíny a teď terénní triatlon žije v Mostě a je zdráv a daří se mu velmi dobře, a to i díky obrovské podpoře od statutárního města Mostu. Do toho všeho jsme udělali jeden rok i Diamonda, tzn. plavání + silniční kolo + MTB + běh. No a letos druhým rokem pořádáme otevřený triatlonový trénink na tratích železného muže, tzv. Extreme Punk Triathlon, kde celkové převýšení se blíží bez pár metrů k 5000 m. Už nyní je účastnická listina skoro plná – zbývá poslední slot. Tímto „tréninkem“ se vracíme ke kořenům triatlonu a je to úžasný.

Tvoje závody jsou známé svojí extrémní obtížností, která láká spíše dospělé závodníky. Co nabízejí Tvoje závody mladším závodníkům? Možná se více hodí parafráze: „A co děti, mají si kde hrát?“ 😉

Oni nejsou extrémně obtížné, oni jsou spravedlivé. Běh je během, cyklistika je cyklistikou. Ano, žádné roviny, ale zase ty výhledy. A děti, u nás si mají kde hrát. Při duatlonu je to MTB duatlon, kdy děti běhají po sjezdovce Sportareálu Klíny a MTB část jezdí po „singltrecích“ v okolí. Vzdálenosti jsou možná pro někoho směšné, ale převýšení je dosti velké. A pro „rovináře“ máme terénní triatlon v Mostě. Všechno pod křídly Tomáše Slavaty a jeho hromové party. Takže děti si mají kde hrát a každý škvrně dostane v cíli odměnu. A votom to je…

Organizační tým.

 

Kolik dětí máš odhadem v nynější době na starost? Jak široká je základna Krušnoman TT?

Žáků šest, plus dorostence a juniory. Naším cílem je z nich v prvé řadě vychovat rovné sportovce, kteří triatlon budou mít jako smysl života. Hlavní je pro žáky škola, zdraví a láska ke sportu jako takovému.  Jinak v týmu nás je necelá padesátka, takový věkový guláš – ale ten guláš, vážení, je fantasticky dobrý. 😉

Guláš…

 

V poslední době o sobě nechává hodně slyšet Tvůj syn Jakub, co říkáš na jeho výkony a jak jsi ho k triatlonu přivedl?

Jakub byl přesně vychováván podle vzoru: všechno přijde, až si to zasloužíš svojí snahou, pílí a chtíčem něco dokázat. Jsme na Jakuba patřičně pyšní, pracuje na sobě, posouvá se dopředu. V Austrálii, kde žije, pracuje a trénuje, se mu daří a je spokojený. Spokojené dítě – spokojení rodiče. Díky sociálním sítím jsme s Jakubem 1 až 2 krát týdně ve spojení.  Jakub k triatlonu přišel jako dítě, které doprovází své rodiče na závody. Všechno začalo na Czechmanu v Sadské, kde Jirka Horký udělal i vložený závod pro děti. V té době mě už trénoval Jarda Hýzl a Jakubovi Jarda půjčil na závod svůj triatlonový žluto-černý dres Kepáku Brno a po závodě mu ho věnoval. Rok se s rokem sešel a z mých trenérských rukou byl Jakub vpuštěn do trenérských spárů „pana trenéra“ Jaroslava Hýzla, který ho trénuje do teď. Prostě karma, a tak to mělo být. Jakub s Jardou tvoří dvojku, ve které to funguje a jedou spolu jako dobře namazaný stroj.

Syn Jakub.

Na Jakuba jsme patřičně pyšní.

 

Jaké jsou Tvoje nové triatlonové cíle a vize? Co bys doporučil ČTA, aby se stále zlepšovala? A co říkáš na její činnost?

Moje vize – forever young. 😉

Moc bych si přál, aby moje rodina a přátelé byli zdraví, aby je neopouštělo štěstí a mohli žít život plnými doušky. Další moje vize je disciplína, řád, pokora a pořádek. Tuto vizi se snažím činiti na sobě a pak mám právo to činit na ostatních.

Rodina, přátelé a emoce…

Moje vize – forever young… 😉

 

S některými kroky ČTA se rozcházíme – to je věc veřejná a netajím se s tím, ale máme mezi sebou gentlemanskou dohodu, že když se mi bude třeba něco „nelíbit“, nejdříve se to dozvědí přímo oni a máme prostor nad tím „vnitřně“ diskutovat. Navzájem se respektujeme, a pokud jsou nějaké hroty mezi námi, snažíme se je pak společně obrušovat. Někdy to jde, někdy nikoliv. Ale i o tom je život.

Přeji všem do toho stávajícího roku 2018, ať si plníme sny, které máme.

Winterman.

About František Schoval

Šéfredaktor a koordinátor projektu Triatlon pro děti