Komplexní rozcvičení a strečink pro mládež v triatlonu

ČTA disponuje velkou zásobárnou metodických postupů, kterými se můžete při přípravě mládeže v triatlonu řídit. Proč tedy vymýšlet

ČTA disponuje velkou zásobárnou metodických postupů, kterými se můžete při přípravě mládeže v triatlonu řídit. Proč tedy vymýšlet to, co je již dávno vymyšleno? Pokud tedy nemáte času nazbyt, nechte se inspirovat tímto materiálem, který pro vás vytvořil Petr Soukup – fyzioterapeut české reprezentace, skvělý triatlonista a trenér.

Souhrnný obsah článku:

Tento metodický materiál je rozdělen do tří částí – předzátěžové rozcvičení, posilovací
cviky a pozátěžový strečink. Cílem by mělo být vytvoření komplexní představy o těchto kapitolách.

Tento i další soubory z oblasti metodiky najdete zde.

  • Komplexní rozcvičení před tréninkem či závodem

Zde se mluví o tom, že rozcvička se dělí na obecnou a speciální, kde speciální rozcvička bude v našem případě zaměřena triatlon.

Dynamika

Tato kapitola je rozdělena na následující části:

  1. Zahřívací (rušná) část – cca 5min
  2. Protahovací část – cca 15min (Mobilizační část, statický strečink, dynamická část)
  3. Koordinační cvičení – cca 5min
  4. Zpevňovací část – cca 5min (Krištofič, 2007)
  • Posilovací cviky

Zde je kladen důraz na to, že při posilování by se mělo začít se svaly hlouběji uloženými a až poté přejít na svaly povrchové. Svaly hluboko uložené tvoří oporu pro povrchové a bez jejich správné aktivace nemůžeme cvik provést správně a efektivně. Dále je zde kladen důraz na správné dýchání, které je především u posilování klíčové.

Tato část se dělí na tři podkapitoly:

  1. Cviky s vlastní vahou (základní cviky s jejich správná technika),
  2. Cvičení s expandéry (nácvik specifických pohybů především pro plavce a běžce)
  3. Cvičení na gymnastickém míči (koordinace pohybu a rovnováha)
  • Pozátěžový strečink

Tato kapitola poukazuje na fakt, že cílem strečinku je vykompenzovat napětí zatěžovaných svalů a protáhnout je zpět do původní délky.

Při posilování by se mělo začít se svaly hlouběji uloženými a až poté přejít na svaly povrchové!

Je zde zdůrazněno, že pro pozátěžový strečink jsou nejvhodnější aktivní statická protahovací cvičení v co nejnižších polohách těla. Se zaměřím na svalové partie, které jsou

při tréninku nejvíce zatěžovány. Hlavní důraz je zde kladen na dolní končetiny v pozici lehu.

Pro více informací si stáhněte tento soubor.

Napsal František Schoval

Šéfredaktor a koordinátor projektu Triatlon pro děti