Hynek Hrdlička je českým triatlonovým závodníkem v kategorii mladších žáků. V ČR hájí barvy týmu Plavecký klub Jindřichův Hradec, je navíc i členem Triatlonové akademie v Plzni. Mezi jeho největší úspěchy patří letošní 1. místo mezi mladšími žáky v závodě ČP v Sokolově. V letošním roce se mu navíc povedlo ovládnout kategorii mladších žáků v rámci ČP. Více o jeho triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začal s triatlonem a kdo tě k tomu přivedl?

S triatlonem jsem začal, když mi bylo 5 let. Zpočátku šlo hlavně o duatlony nebo aquatlony. První triatlony byly spíše jen o obcházení bójky u břehu rybníka, poté jízda na horském kole a nakonec krátký běh. K triatlonu mě dovedl můj taťka a hlavně moji dva starší sourozenci Anička a Kuba.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Mým stálým trenérem je můj taťka a trénuje mě už od samého začátku.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

Za tréninkové podmínky jsem rád, protože plavu v Jindřichově Hradci u plaveckého klubu, který vede trenér Jan Šimek. Jednou týdně jezdím na atletické tréninky do Nové Včelnice za trenérem Markem Strnadem.

Dělal jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začal s triatlon? Je triatlon nyní tvým jediným sportem?

Ze začátku jsem spolu s triatlonem dělal i orientační běh a krátce také gymnastiku, ale asi v šesti letech se celá rodina rozhodla jenom pro triatlon. A triatlon je nyní mým jediným sportem, který dělám naplno.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP ve Tvé kategorii, co to pro Tebe znamená?

Za výhru jsem opravdu rád, tuto sezónu jsem se hodně nadřel a jsem moc rád za tuto odměnu.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Nejvíce si cením vítězství v závodě Českého poháru v Sokolově, protože tam se mi to z mého pohledu hodně povedlo. Naopak mistrovský závod v Táboře, kde jsem skončil na pátém místě, se mi nepovedl, ale alespoň mě nakopl k dalšímu tréninku.

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Moji nejbližší už jsou na triatlon zvyklí, protože triatlon dělá celá rodina, ale i tak říkají, že jsem blázen. Chodím do sekundy na Gymnáziu Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci a ve třídě máme celkem hodně sportovců, ale i tak se diví, že se jede o plavání, kolo a běh bez přestávky.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Příští rok budu závodit mezi staršími žáky se staršími kluky. Chtěl bych se v ČP umístit na medailových pozicích a dostat se na Letní ODM 2019.

Jaké jsou Tvé dlouhodobé cíle a sny?

V tom ještě opravdu nemám jasno, ale chtěl bych si jednou zazávodit na nějakém evropském poháru.

Máš nějaký idol?

Nevím, jestli to je přímo můj idol, ale závodník, kterému fandím, je Jonny Brownlee.

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Žádný talisman nemám, ale něco jako rituál mám. Den před závodem nejím žádnou čokoládu ani zbytečně moc sladká jídla, aby se mi lépe běželo.

Eliška Kučerová je českou triatlonovou závodnicí v kategorii mladších žaček. V ČR hájí barvy týmu Triatlet Karlovy Vary. V letošním roce se jí povedlo získat dvě druhá místa na MČR v triatlonu a aquatlonu a navíc ovládla kategorii mladších žaček v rámci ČP v triatlonu. Více o jejích triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začala s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

Od sedmi let dělám atletiku a o necelé dva roky později jsme záměrně našli triatlon pro rozvoj všestrannosti. Přivedli mě k němu tedy moji rodiče.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Momentálně je mým trenérem Oldřich Dvořák, ale minulý rok to byla Lucie Markusková. S oběma spolupracuji už šest let.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

Nejvíce času z tréninku trávím na atletickém stadionu v Karlových Varech,  na stadionu trénujeme spolu s ostatními atlety v podstatě za každého počasí jak ve vedrech v létě, tak v zimě. Plaveckou přípravu absolvuji v karlovarském plaveckém bazénu a jakmile to počasí dovolí, chodíme na tréninky do rybníku. Na kole pak jezdím s trenérem skoro po celém okolí  Karlových Varů. Na podmínky si nestěžuji, i když lepší mohou být vždycky.

Dělala jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začala s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Nikdy jsem jiný sport kromě atletiky nezkoušela, i když původně jsem přemýšlela o moderní gymnastice. Rekreačně také ráda chodím na běžky.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP ve Tvé kategorii, co to pro Tebe znamená?

Tabulky jsem začala sledovat až někdy v polovině seriálu a když jsem viděla že mám nějakou šanci, tak už to bylo povzbuzující a z celého vítězství mám samozřejmě také radost, ale je to pro mě jeden z takových prvních kroků v běhu na dost dlouhou vzdálenost.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Nejvíce asi dvě 2.místa na MČR v triatlonu a aquatlonu.

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Rodina a blízcí mi určitě dávají velkou podporu a motivaci do dalšího závodění. Moji spolužáci vědí, že dělám triatlon, ale nějak výrazně to neřeší, za což jsem ráda.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Cíle si dávám do každé sezony stejné a to hlavně přežít ve zdraví a mít chuť do další sezony. Ostatní úspěchy jsou podle mě až na druhém místě.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny?

Když to půjde, tak mistrovství Evropy, světa a asi jako každý sportovec olympijské hry.

Máš nějaký idol?

Idol z triatlonu jako takový nemám, ale celkově je to asi Emil Zátopek, který nás učí fair play. 

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Žádný talisman nemám, ale dalo by se říci, že rituál ano, nikdy mě neuvidíte na startovním poli nenamalovanou. 😉

Robert Kostlán je český triatlonový reprezentant v kategorii starších žáků. V ČR hájí barvy týmu E.ON Triathlon Team Tábor. Mezi jeho největší úspěchy patří letošní 2. místo mezi staršími žáky v závodě ZON. V letošním roce se mu navíc povedlo ovládnout kategorii starších žáků v rámci ČP. Více o jeho triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začal s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

S triatlonem jsem začal ve svých šesti letech, při nástupu do první třídy. Přivedli mě k němu rodiče díky náborovému závodu Triatlon Teamu v Táboře.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Mým trenérem je Michal Háša od roku 2016.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

V Táboře máme svůj triatlonový tým, nechodíme do plaveckých a běžeckých klubů, jako je tomu v některých týmech. Proto je daleko jednodušší sloučit dohromady přípravu na běh, kolo a plavání.

Dělal jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začal s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Před triatlonem jsem zkoušel fotbal, v tomto sportu jsem moc nevynikal, spíše jsem byl ostatním spoluhráčům nemilou překážkou, tak jsem začal s triatlonem. Nyní je to můj jediný sport, kterému se snažím věnovat co nejvíce to jde.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP ve Tvé kategorii, co to pro Tebe znamená?

Svého vítězství si velmi cením. Vím, že vítězství v každé věkově vyšší kategorii je těžší a těžší, budu se snažit takto uspět i v dalších sezónách na delších a náročnějších dorosteneckých tratích. Výhra v ČP mi také pomohla dostat se do české triatlonové reprezentace a díky tomu mít možnost se připravovat s nejlepšími odborníky a s ostatními reprezentanty.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Jako svůj dosavadní největší úspěch beru druhé místo na ZON (závodu olympijských nadějí) v Polsku, jedná se o mezinárodní závod.

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Rodina mě v triatlonu podporuje a pokud je to možné a závody jsou blízko, kamarádi ze školy mi přijdou fandit na trať.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Dobře už vím, že první rok po vstupu do nové kategorie je velmi náročný, obzvlášť skok ze žákovské do dorostenecké kategorie, protože se tratě více než zdvojnásobují. Proto jsme se s trenérem shodli, že by v nadcházející sezoně pro mě byl úspěch umístění do pátého místa v ČP. Sám se na delší tratě docela těším, ale nevím, co od trati a od svých soupeřů očekávat.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny?

Chtěl bych se dostat na střední školu a zároveň pokračovat s triatlonem alespoň na stejné úrovni jako doteď. V tomto roce budu muset energii rozložit na obě strany, studijní i sportovní.

Máš nějaký idol?

Konkrétní idol nemám, ale obdivuji všechny sportovce, kteří svému sportu dokáží něco obětovat a dělají sport rádi a poctivě.

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Před závodem žádný rituál nemám, před nějakou dobou jsem před závodem vždy snídal koblížky, ale to se mi zdravotně neosvědčilo, takže s tímto rituálem jsem skončil. 😉 Zatím sázím na vlastní dobrou přípravu a poctivou práci v tréninku.

Kateřina Mičková je českou triatlonovou závodnicí v kategorii starších žaček. V ČR hájí barvy týmu E.ON Triathlon Team Tábor. Letos bohužel kvůli zdravotním problémům nemohla odcestovat na mezinárodní akci do Polska, kde se konal závod olympijských nadějí. V letošním roce se jí však povedlo ovládnout kategorii starších žaček v rámci ČP. Více o jejích triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začala s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

S triatlonem jsem začala před rokem, můj první závod byl Czechman Kids v blízkosti Pardubic. Byl to dětský závod, který byl součástí nejpopulárnějšího středního triatlonu v České republice Czechman. Ten závod se mi prostě líbil, a proto i tento rok jsem závod jela taktéž, i když není zařazen do seriálu ČP v případě dětských kategorií. K triatlonu mě přivedl můj taťka, který dříve taktéž závodil v triatlonu.

Kdo je Tvým trenérem a jak dlouho spolu spolupracujete?

Mým trenérem je můj taťka, který je skvělý trenér. Spolupracujeme spolu už od mého dětství. Učil mě plavat, i když jsem chodila do plaveckého oddílu.  Postupně mě začal trénovat i na kole a při běhu. Občas docházím na atletické tréninky do Nového Města na Moravě, kde trénuji pod vedením trenéra pana Hubáčka.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

I když závodím za táborský triatlonový oddíl, tak trénuji v místě svého bydliště na Vysočině ve Žďáru nad Sázavou a Fryšavě pod Žákovou horou. Tréninkové podmínky mám dobré. Bazén kousek od domu a krásná příroda Vysočiny taktéž. Na tréninkové podmínky si prostě nemůžu stěžovat. Vysočinu mám moc ráda, je tady krásně.

Dělala si nějaký jiný sport před tím, než jsi začala s triatlonem, je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Ještě před tím, než jsem začala s triatlonem, jsem závodně plavala. Taťka ze mě chtěl mít plavkyni, ale jak jsem byla a v podstatě ještě jsem drobná, tak jsem moc šancí, hlavně na krátkých tratích, neměla. Ve svých 12 letech jsem sice byla na Mistrovství Moravy druhá na 800 m VZ a měla i nějaké úspěchy na dálkových tratích, ale za podmínek, které jsou ve žďárském plaveckém oddíle, bych se asi už nikam lépe neposunula. Navíc triatlon je úplně o něčem jiném. Sportuje se v přírodě, závody mají daleko lepší atmosféru a nerozhodují tam setiny vteřin. Taky si vybavuji, jak bylo samo o sobě náročné sedět celý den zavřená v plaveckém bazénu na závodech a čekat na svoje disciplíny. Triatlon je tedy můj jediný sport, který provozuji a na který se připravuji. Samozřejmě absolvuji i samostatné závody například v běhu, ale to je jen pro zpestření. Nejraději mám totiž běh… ovšem nejlépe po kole a po plavání.

V letošní sezóně se Ti podařilo vyhrát Český pohár ve své kategorii, co to pro Tebe znamená?

Znamená to, že se budu snažit určitě v další sezoně opět závodit a taky mě to povzbudí do další závodní sezony. Je to velmi dobrá motivace.

Jakých úspěchů si v letošní sezoně nejvíce ceníš?

Cením si všech závodů, co jsem v letošní sezoně absolvovala. Od zmíněného Czechmana po Mistrovství republiky v Táboře. Velmi náročný byl například závod Českého poháru v Mělníku a také závod Českého poháru v Lipové, který byl kvůli chladnému počasí změněn na duatlon. Pořadatelsky velmi dobře zvládnutý byl Český pohár v Příbrami, kde jsem první den absolvovala závod jednotlivců a druhý den na to závod štafet. Mrzí mě, že jsem ze zdravotních důvodů nemohla odcestovat do Polska na závod olympijských nadějí, což by při úspěchu byl asi nejvíce ceněný závod této sezony. Jo a ještě jsem zapomněla na aquatlony, ty byly taky super, kromě teda toho v Jablonci, ten mi moc nevyšel, běh na dráze není nic pro mě. 🙂

Co říkají Tvoji nejbližší a spolužáci na to, že děláš triatlon?

Nejbližší mě obdivují, podporují a fandí a spolužáci? Ti vědí, že dělám triatlon, ale nějak výrazně je to nezajímá.

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení, máš nějaké sponzory?

Ač se to nezdá, tak už v mém věku se našly firmy, které mají zájem moje sportování podpořit. Tímto bych tak chtěla velmi poděkovat žďárským firmám EICHLER COMPANY a GREMIS a španělské firmě LANA. Cestování, ubytování, tréninky a nákup vybavení je tak pro rodinu méně nákladné. Jinak silniční kolo mám koupené z Decathlonu, stejně jako plno dalších věcí. Plavky na trénink mám JOLYN, na závodech pak kombinézu Sailfish. Nejraději běhám v botách NIKE.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezonu?

Určitě bych zase chtěla jet závody ČP v aquatlonu a v triatlonu, dále můj oblíbený Czechman Kids. Velkým cílem je pak Olympiáda dětí a mládeže, která bude v Libereckém kraji. Vynikající by bylo, být stejně jako letos v nominaci na mezinárodní závod olympijských nadějí, což je v mé věkové kategorii vlastně vrchol.

Jaké jsou Tvoje dlouhodobé cíle a sny?

V souvislosti s triatlonem mám cíl a sen pouze jeden a ten Vám říci nemůžu, protože je přísně tajný. 🙂

Máš nějaký idol?

Z českých žen samozřejmě obdivuji Vendulu Frintovou, ale můj největší idol je Daniela Ryf. Z mužů je mým idolem Jan Frodeno a můj taťka. 🙂

A na závěr, máš nějaký talisman nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Nemám žádný talisman, ale před každým závodem si hraji s myšlenkami a hlavně se snažím co nejvíce soustředit.

Tomáš Zikmund je český triatlonový reprezentant v kategorii juniorů. V ČR hájí barvy týmu Triatlon Team Příbram. Mezi jeho největší úspěchy patří letošní 15. místo na ME juniorů. Letos se mu také dařilo na závodech EP juniorů, kdy největšího úspěchu dosáhl v závodě EP v Maďarsku, kde skončil na celkovém 6. místě. Dokonce dosáhl i na celkové vítězství v rámci závodu ČP v Karlových Varech. V letošním roce se mu navíc povedlo ovládnout juniorskou kategorii v rámci ČP. Více o jeho triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začal s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

Na triatlonových závodech jsem se objevil už v žácích, ale to jsem si jen bez přípravy odskočil z dovolené s horským kolem. To ale neznamená, že do té doby jsem nic nedělal. O prázdninách jsem nasedl na horské kolo a jezdil s rodiči po Česku. Během školy jsem závodně plaval, ale v 16 letech jsem po několika startech v triatlonu usoudil, že mé plavání nemá velkou budoucnost.

K samotnému triatlonu mě přivedl můj brácha Jan Zikmund. Sám závodil, a tak jsme ho s rodiči jeli párkrát podpořit na závod a já tam nenápadně začal okukovat konkurenci, jestli bych třeba něco mohl vyhrát. Do toho se mi moc zalíbila kombinace tří sportů, ke kterým jsem měl blízko.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Mým trenérem se stal od 16 let právě brácha, který začal studovat po střední škole problematiku triatlonu na FTVS. Udělali jsme spolu kus práce a stále se učíme a zlepšujeme navzájem.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

Jsem Příbramák, a tak trénuji doma pod záštitou už čtyři roky nového týmu v Příbrami – Triatlon Team Příbram, kdo neví, jsou to ti žluťáčci. Podmínky mám výborné, atletický ovál 100 m od domova. Bazén, kde na mě čeká plavecká parta vedená Honzou a cyklistika kolem Brd, také není k zahození. Příští rok ale může být vše jinak. Jsem posledním rokem na střední škole a nabízí se tu otázka, kam dál.

Dělal jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začal s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Věnoval jsem se od čtyř let plavání. Ze začátku to nevypadalo ani na postup na republikový šampionát, až později jsem se propracoval na pár medailí právě z MČR a také jsem byl zařazen do reprezentace. Z této plavecké minulosti se mi docela daří těžit i na volné vodě v triatlonu, ale není to zadarmo. Dokonce jsem musel tento rok překopat plaveckou techniku právě kvůli volné vodě, která má svá specifika. Triatlonu se věnuji na 100%. Jsou to přeci jenom tři sporty, takže se rozhodně nenudím. Samozřejmě mám rád bruslení, lyžování či běžky, ale poslední roky už víc upřednostňuji trénink než lyžovačku.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP ve své kategorii, co to pro Tebe znamená?

Je příjemné vyhrát čtyři závody ČP v juniorech, ale je to taková malá náplast za minulý rok. Poraněné koleno v roce 2017 z dubnového soustředění mi nedovolilo půl roku běhat a pořád cítím, že mi ta sezona závodění chybí.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Na první místo vždy řadím mezinárodní závody, na které se připravuji. Nejvíce bych vypíchl 15. místo z Mistrovství Evropy z Estonska. Myslím, že jsem podal v té konkurenci výborný výkon. Dokonce mě tento závod nominoval na MSJ do Austrálie, kde jsem nakonec skončil na 38. místě, což už takovým úspěchem není. Dalším závodem, na který jsem pyšný je EP v supersprintu. Skončil jsem na celkovém 6. místě a z Evropanů na 3. místě. Pro mě byl tento závod důležitý hlavně z výkonnostního hlediska. Poprvé za sezonu jsem prodal to, čemu jsem obětoval předešlé měsíce trénování a dokonce i závody. Na vysvětlení, některé závody jsem pojal dosti tréninkově a výsledky nebyly moc motivující. Přesto jsem věřil, že se mi to vrátí právě na evropských závodech, což se povedlo.

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Slýchám: ,,Wou, ty jsi byl první?“ nebo: ,,Wou, ty jsi byl v Austrálii, na Kanárech, na
Mallorce či v Estonsku?“ potom ale zazní: ,,Ouvej, ty vstáváš po páté ranní na trénink?“ to, když někomu vysvětlím, kolik tahle sranda stojí.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Pro sezónu 2019 mám jeden velký cíl, a to úspěšně odmaturovat. Vím, že mám nějaké rezervy v učení, proto musím zabrat a možná na to malinko doplatí i triatlon. Snad to vše zvládnu a po maturitě zase začnu vše dávat triatlonu. Určitě to neznamená, že bych netrénoval. Aktuálně je největším propadákem běh, také už teď na něm pracuji usilovněji.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny?

Cílů mám spoustu a většinou se docela dobře dají spojit. Například bych chtěl běhat v závodě tempo tři minuty na kilometr. Zároveň tímto tempem si můžu splnit další cíl, a to vyhrát medaile z evropských a dalších pohárů, co se konají ve světě. Medaile by zase znamenala i větší podporu pro moje závodění a touto podporou bych si splnil snad i další sen – zajištění mého závodění pro další roky. Jak jednoduché, že?

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení? Máš nějaké sponzory?

Největší podporu mám od rodiny a to bohužel i sponzorskou. Triatlon není vůbec levný sport. Jen samotné vybavení… pořád se opotřebovává, a když Vám „omylem“ vydrží déle, zjistíte, že konkurence už zase má lepší technologii. Do toho všeho zaplatit soustředění a výdaje spojené se závody v zahraničí. Není toho málo…

Mám také štěstí na můj klub Triatlon Team Příbram, který mě nelítostně podporuje. Dalším zachráncem je město Příbram, které svými dotacemi nemálo přispělo. Nově bych měl navázat spolupráci se značkou cyklistických kol Kuota od slovenských sousedů z Cyklostore.sk. Už tento rok v sezoně mi zapůjčili kolo a já se těším co vymyslí na příští rok.

Máš nějaký idol?

Každý má své silné stránky, ale i slabší, proto se nechci upínat na jeden idol. Radši si od každého vezmu nějakou vlastnost a zkusím je spojit.

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Na talismany a rituály moc nejsem. Mně stačí před závodem dobré jídlo a být odpočatý, to je veškeré kouzlo mého rituálu.

Heidi Juránková je českou triatlonovou reprezentantkou v kategorii dorostenek. V ČR hájí barvy týmu X-team BaNo Karlovy Vary. Mezi její největší úspěchy patří letošní 22. místo na ME dorostu. Letos se jí také velmi dařilo na závodech EP juniorů, kdy se v Žilině umístila na 4. místě a v Záhřebu na celkovém 6. místě. V letošním roce se jí navíc povedlo ovládnout dorosteneckou kategorii v rámci ČP. V loňské sezóně zvítězila v prestižním závodě v rámci Olympiády dětí a mládeže. Více o jejích triatlonových začátcích, podmínkách k tréninku a snech se dozvíte v rozhovoru.

Kdy jsi začala s triatlonem a kdo Tě k němu přivedl?

Triatlonu se věnuji už od úplného dětství, neboť tatínek s mamčou dělali triatlon. Ne že bych trénovala, ale brali nás ještě s mým bratrem Lukym vždycky se proběhnout po suchu nebo na běžky, zaplavat si nebo třeba na cyklistický výlet. Takže samozřejmě, když se mi nechtělo anebo nebylo dostatečné sluníčko, tak se nikam nešlo.  Teprve kolem mých 12 let už to začalo být více specifické a hlavně jsem začala příležitostně závodit. Vlastně od cca 7 let jsme s bráchou stále častěji vyhrávali vždy 1 krát ročně závod Ironkids při Ironmanu.

Kdo je Tvým trenérem, jak dlouho spolu spolupracujete?

Můj tatínek vždycky dbal na dokonalé provedení jakéhokoliv sportu, i když to byl třeba i volejbal. Tudíž vždy byl a asi i bude mým trenérem. Velká výhoda je, že mě zná velice dobře a to nám někdy práci usnadňuje, ale někdy máme na danou věc každý jiný názor, a to pak není lehké.

Kde se připravuješ a jaké máš tréninkové podmínky?

Trénuji v Karlových Varech nebo doma v Ostrově nad Ohří. Podmínky bych si představovala mnohem lepší, neboť máme jen jediný bazén, který je pokaždé obsazený plaveckým klubem nebo aquabelami a má otevřeno až od 9:00 ráno, tudíž nemohu na ranní tréninky. Ve Varech není žádný triatlonový klub pro mou věkovou kategorii, takže trénuji jen se svým bráchou.

Dělala jsi nějaký jiný sport před tím, než jsi začala s triatlonem? Je triatlon nyní Tvým jediným sportem?

Chodila jsem na běžecké lyžování, ale už od malinka nesnáším zimu a neměla jsem tam moc dobré kamarády a pak až do minulého roku jsem chodila do plaveckého oddílu.

V letošní sezóně se Ti povedlo vyhrát ČP ve své kategorii, co to pro Tebe znamená?

Každý rok si vytyčím pár závodů a své cíle, na které se snažím co nejlépe připravit. Jeden z nich byl vyhrát ČP, což se mi podařilo a jsem za to velice vděčná.

Jakých úspěchů si v letošní sezóně nejvíce ceníš?

Letos jsem se poprvé zúčastnila Evropských pohárů a dokonce i mistrovství Evropy v Řecku, kde už je mnohem větší konkurence než v ČP, už jenom proto, že se počítají čtyři ročníky narození dohromady. Navíc se mi prodloužily tratě (skoro zdvojnásobily), takže jsem měla cíl akorát je objet a vyzkoušet si závodit s plným nabitým startovním polem na velmi vysoké úrovni. Tady se tomu už všichni věnují opravdu naplno, obzvlášť u kluků, kde jsou ty 4 roky opravdový i fyzický rozdíl. K mému velkému překvapení se úspěchy dostavily už letos. Bylo to úžasné 4. místo v Žilině na EP a 6. místo na posledním závodě sezóny v Chorvatsku, též na EP v Záhřebu (bohužel jsem měla 10s penalizaci za depo).

Co říkají Tvoji nejbližší a Tvoji spolužáci ve škole na to, že děláš triatlon?

Ne všichni spolužáci jsou zrovna zapálení pro sport, takže moc téma triatlon netahám do školy, nicméně učitelé na gymnáziu mě i bráchovi fandí, nutné absence tolerují a vycházejí nám maximálně vstříc. Podporu mám od celé své rodiny, rodiče dělají skutečné maximum a za to jim moc děkuji, protože bez nich bych to vůbec nemohla dělat a hlavně ne na takové úrovni! Obětují mi veškerý svůj volný čas. Všem nám dělá největší radost sdílet trénink i závody společně.

Jaké jsou Tvoje cíle pro další sezónu?

Chtěla bych se opět účastnit seriálu závodů EP a propracovat se na co nejlepší pozici a pak opět vyhrát naposledy dětskou olympiádu v Liberci.

Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny?

Jednoho dne být do 3.místa v EP.

Kdo Tě podporuje ve Tvém triatlonovém snažení? Máš nějaké sponzory?

Jen má rodina, ale hodily by se a budeme se o to v letošním roce snažit, protože startovné na závodech, vybavení, placení sportovišť, soustředění a cestování po celé Evropě je opravdu velmi nákladné.

Máš nějaký sportovní vzor, ke komu vzhlížíš?

Mám jich více, ale asi nejoblíbenější je Jan Frodeno.

A na závěr, máš nějakého talismana nebo speciální rituál, který před každým závodem děláš?

Vozím si na každý závod svůj úplně obyčejný jednobarevný šedý polštářek, aby se mi vždycky lépe usínalo.